..... "art speaks for one, for nations, for humanity".
HISTORICKÉ VÝSTAVY

Turínské plátno

Turínské plátno je pohřební rubáš, do kterého byl po sejmutí z kříže r. 33 n. l. zahalen Ježíš Kristus. Plátno je nesprávný zlidovělý název, kdy je plátnem všeobecně označována textilie, neboť pohřební rubáš byl utkán keprovou vazbou. Nejde tedy o plátno. Jedná se o lněnou keprovou textilii o rozměrech 436x111 cm, na které je vidět otisk mužské postavy vysoké asi 180 cm a stáří 35 - 40 let.

Originál plátna je uložen od r. 1578 v turínské kapli Chrámu sv. Jana Křtitele, od toho také pochází název Turínské plátno. První zmínky o plátně pochází z 13. stol., kdy mělo být plátno v držení templářů. Existuje nicméně dobová kresba z roku 1192, na které je vidět identické poškození jako na Turínském plátně. Není tedy pravděpodobné, aby plátno bylo vyrobeno o století později - r. 1260 až 1390, jak určila radiokarbonová metoda, někteří skeptici však toto vyvracejí.
Plátno bylo několikrát vystaveno požáru a jen zázrakem nebylo úplně zničeno. Nejvíce poškozeno bylo v prosinci r. 1532, poté ho jeptišky zrestaurovaly a opravily.
Plátno později vlastnil rod de Charny. Po smrti Markéty de Charny v r. 1460 jej získala královská rodina Savojských, která v roce 1983 roucho odkázala Vatikánu.

Větší pozornosti se plátnu dostalo, když se objevil negativ fotografie, který pořídil 28. 5. 1898 italský fotograf Secondo Pia, který jako první člověk na světě fotografoval Turínské plátno za účelem propagace oslav 400. výročí Turínské katedrály. Po vyvolání negativu byl poprvé v historii spatřen detailní otisk tváře na plátně.
Na plátně jsou zachyceny skvrny v místech, kde byly hřeby v zápěstí, skvrny po bičování, ale i jizvy od trnové koruny, rány na obličeji a bok propíchnutý kopím. Všechno to svědčí ve prospěch pravosti plátna. Skupina vědců v projektu STURP (Shroud of Turin Research Project) měla možnost v r. 1978 plátno prozkoumat a odebrat vzorek. Následně byla provedena radiokarbonová zkouška, která určila stáří plátna do období roku 1260 až 1390. Patrně však došlo k odebrání opravené, či kontaminované části plátna a výsledek tedy nelze s určitostí označit za věrohodný. Po následné opravě a zakonzervování plátna, kdy došlo k další kontaminaci, již není možné tuto metodu znovu provést, a otázka pravosti plátna zůstane patrně  navždy záhadou.

Skeptici tvrdí, že plátno mohl namalovat Leonardo Da Vinci, jelikož měl znalosti, možnosti, motiv i prostředky.  Dokud nebudou předloženy věrohodné důkazy, nelze s určitostí říct, kde je pravda, protože co není s jistotou prokázáno, nemůže být vyvráceno.
Bez ohledu na pravdu se patrně jedná o nejznámější událost v historii lidstva a místo hledání pochyb by měla vést k zamyšlení o lidské existenci, smyslu života, chování, úctě a respektu k hodnotám…

                                                                                                                          
                                                                                                                          Robert Pospíchal, kurátor výstavy
Copyright © 2017 historické výstavy - všechna práva vyhrazena
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků, fotografií či jiného obsahu je bez předcházejícího písemného souhlasu zakázáno.
Robert Pospíchal
tel.: +420 727 94 54 24
mail: info@historickevystavy.cz
Naši partneři:
Tipy na výlet:
Robert Pospíchal ml.
tel.: +420 702 194 933
mail: pospichalr@gmail.com
muzeum mucicich nastroju
muzeum mučicích nástrojů